Zážitky z Lemurie - proč to muselo skončit?

1. 9. 2024

V minulosti jsem si prošla spontánní vzpomínkou na pád Lemurie. Tenkrát toto téma nebylo moc "trendy" a tak zde ani nebylo dost informací k tomu, abych si potvrdila, zda to, co se tam odehrálo lze opřít o nějaké další informace.

Ve vzpomínce jsem zažila čekání "na vlnu". Mé logické mysli to nedávalo mi to smysl. jenže emoce byly až moci živé a nešlo je přeskočit. Čekala jsem ještě s jinými ženami. Byly jsme v krásné a zároveň velmi prosté místnosti. Byly jsme v klidu. Vnímaly jsme nesmrtelnost. Tenkrát jsem z toho byla v šoku, protože jsem "na žádnou Atlantidu" nevěřila. Když jsem se druhý den probudila, měla jsem v energetickém těle na ruce dva chipy.

Po letech jsem se ke vzpomínce vrátila. Moje největší poučení z této vzpomínky bylo finální zjištění, odkud přichází hlavní trauma mé duše - totiž "smutek, co se stalo s těmi lidmi". Přestože jsem čistila všechno možné, nějak jsem na ten hlavní smutek nikde nemohla narazit. Až nyní. Proč se to ukázalo nyní? Možná proto, že situace zde na Zemi je velmi podobná tomu, co bylo v Atlantidě.

Pokud byste měli zájem o Kvantovou hypnozu dle Dolores Cannon a transmutovat vzpomínky, ozvěte se!